Horská Kvilda
VYDŘÍ MOST (Wiederbruckhäuser)
k.ú. Kvilda (Šumava / Vimpersko)
Téměř zaniklá osada při horním toku Hamerského potoka (1050 m n. m.), v návaznosti na Horskou Kvildu, čítající dnes tři novostavby podél silnice do Kvildy a jedinou původní chalupu, stojící osamoceně nad levým břehem potoka v nejsevernějším cípu kvildksého katastru. Nikdy však nešlo o velkou osadu, na katastrálních mapách v 1. pol. 19. stol. je zde značeno 7 chalup. Pojmenována podle kamenného mostu přes Hamerský potok na důležité komunikaci z Čech do Pasova. Součást národního parku Šumava.
Most o rozpětí 5 m na samé hranici katastrů (dnes i krajů), který dal osadě jméno.
• nadmořská výška – 1045 až 1090 m n. m.
• doprava – do obce Horská Kvilda jezdí pravidelně autobusová doprava (v obci jsou celkem 4 autobusové zastávky).
• parkování – placené parkoviště u informačního centra přímo v obci, u Vydřího mostu parkoviště pro ubytované
Turistika a volný čas
Horská Kvilda leží v centrální části Šumavy a představuje velmi oblíbené výchozí místo pro letní i zimní turistiku. V okolí obce se nabízí celá řada možností pro aktivní využití volného času:
Cykloturistika
– Místní cyklistické trasy jsou často vedeny souběžně se stezkami pro pěší turisty. Nabízejí se zde mírné terény pro výjezdy rodičů s menšími dětmi (Horská Kvilda ~ Filipova Huť ~ Kvilda ~ Horská Kvilda), ale i fyzicky náročné celodenní trasy pro zdatnější cykloturisty (Horská Kvilda ~ Modrava ~ Tříjezerní slať ~ Poledník ~ Plavební kanál ~ Antýgl ~ Horská Kvilda).
Lyžařská turistika
– Šumavské pláně v okolí Horské Kvildy patří k velmi oblíbeným a vyhledávaným oblastem pro lyžařskou turistiku. Lyžařské trasy jsou zde stejně jako na ostatním území národního parku Šumava strojově upravovány (většinou v období od 15. prosince do 31. března) a pečlivě značeny. Lyžařský terén je vhodný nejen pro špičkové lyžaře, ale i pro menší děti a začátečníky (aktuální stav lyžařských tras na Šumavě).
Historie Horské Kvildy
Horská Kvilda je v historických pramenech zmiňována již z poloviny 14. století, kdy tudy vedla z bavorského Pasova do Kašperských hor obchodní cesta zvaná Zlatá stezka. Po stezce se do českých zemí dopravovalo koření, sůl, víno a další jižní zboží. Označení Zlatá bylo výrazem pro mimořádnou výnosnost obchodů, které na stezce probíhaly.
Obyvatele Horské Kvildy v minulosti živila především těžba dřeva a rašeliny, drobné zemědělství, sklářství a hamernictví (kovářské řemeslo). Výnosné bylo také rýžování zlata na místním Hamerském potoce, po kterém dodnes zůstaly na obou březích haldy přetěženého zlatonosného písku, tzv. sejpy. V dobách největšího rozvoje Horské Kvildy zde žilo až 600 obyvatel, oproti dnešním několika desítkám obyvatel. Zásadní vliv pro rozvoj obce měla druhá světová válka a především poválečný odsun německého obyvatelstva .